27/35–36 (X) Ot Vratislava, otcě svatého Václava
Originál

K niej sě chtiece přislúžiti,
slíbišta to učiniti.
Latinský překlad

Isti ducisse uolentes (con)plac(er)e
P(ro)miserunt hoc p(er)petrare.
Doslovný zpětný překlad

Ti kněžně chtíce se zalíbit
Slíbili to vykonat.
 
28/1–26 (X) Ot svaté Lidmily, prvé křěstanky
Originál

Svatá Lidmila knězem vladieše
a dvorem v Tetíně sedieše.
A pro to, že svatá Lidmila
mnohým lidem byla míla,
jedny křěsťanské děti všicku
tu řěč dachu jéj věděti,
co Drahomíř umluvila,
coli sta ta dva slíbila.
Znamenavši svatá knieni,
co jiej zlá nevěsta miení,
jě sě k smrti připrávěti,
prvé sirotkóm služby poplatiti.
Když v náboženství přěbýváše
a smrti dobrovolně ždáše,
Tumna a Komoň přijědesta
a přěd dvorem seděsta.
Knieni vědúc, že ji chceta zabiti,
káza jima přěd sě jíti.
Na své nevěsty zdravie vztáza
a její potřěbu jima dáti káza.
Toho dne jě zpoviedati
a smrti nábožně čakati.
Té noci ta zlá komňatu
na knieni vyrazista
a tu svatú knieni závojem zadávista.
Tak ta pohany čertu sě dostasta
a svatú Lidmilu k bohu poslasta.
Latinský překlad

(S)Ancta ludmila duce(m) gub(er)nabat
Et cum curia sua in tethino residebat
Et p(ro)pt(er) quia beata ludmila
Deo et multis hominib(us) fuit cara
Quida(m) χρ(ist)ianor(um) pueri
Dederunt ei hoc scire
Quid drahomirz (con)dixerat
Quid etia(m) illi duo p(ro)miserant
Cognitiens s(an)c(t)a dutissa
Quid eius nepotis uxor intendebat
Cepit se ad morte(m) p(re)parare
Primo orphanis p(ro)misit p(er)solui.
(E)T dum in deuot(i)one p(er)maneret
Et morte(m) beniuole desideraret
Tune et komon aduenerunt
Et ante curiam resederunt.
(D)Vcissa uidens q(uo)d ip(sa)m uolunt occid(er)e
Fecit eos coram se ire
De salute sui nepotis uxore quesiuit
Et ip(s)or(um) nece(ssit)atem eis dari fecit
Illo die cepit peccata confiteri
Deuotissime expectare
Illa nocte illi nequa(m) camera(m)
sup(er) dutissam effregerunt
Et ibi beata(m) dutissam cu(m) peplo stra(n)gulauerunt
Sic isti pagani se dyabolo subiecerunt
Et s(an)c(t)am ludmilam deo t(ra)nsmiserunt.
Doslovný zpětný překlad

Svatá ludmila knížete řídila
A s dvorem svým v tetíně sídlila
A proto že blažená ludmila
Bohu a mnohým lidem byla milá
Kteřísi křesťanští chlapci
Dali jí to vědět
Co drahomíra byla umluvila
Co také oni dva byli slíbili
Poznávajíc svatá kněžna
Co jejího potomka manželka si předsevzala
Začala se na smrt připravovat
Nejdříve sirotkům slíbila být zaplaceno.
A když ve zbožnosti setrvávala
A smrt ochotně si žádala
Tuna a komon přijeli
A před dvorem usedli.
Kněžna vidouc že ji chtějí zabít
Učinila je před sebe jít
Po zdraví svého potomka manželky se otázala
A jejich potřebu jim být dánu učinila
Onoho dne začala hříchy vyznávat
Nejzbožněji očekávat
Oné noci oni ničemní komoru
na kněžnu vylomili
A tam blaženou kněžnu řízou zardousili
Tak ti pohani se ďáblu podrobili
A svatou ludmilu bohu odevzdali.
Obsah
25/1–32 (I) 26/30–58 (II) 27/1–34 (IX) 27/35–36, 28/1–26 (X)
29/1–36 (XII) 29/37–44 (XIII) 30/35–44 (XIV) 39/33-41 (VII)
40/1-35 (VIII) 40/36-68 (V) 40/69-103 (VI) 42/1-34 (XI) 44/1–32 (III) 44/33-40, 45/1–22 (IV)