30/35–44 (XIV) O boji svatého Václava s kúřimským
Originál

Když Radislav bliz knězě Václava bieše,
uzřě, že kněz Václav
kříž zlatý na čele jmieše
a dva anjely s obú stranú jeho.
Uzřěv to Radislav, užěse sě knězě českého.
Radislav skoči s koně svého
i jide na milost jeho.
Kněz Václav přijě jeho k milosti
řka: "Báťo, nechaj mého, měj v svém dosti!"
Přěbyv s ním v Žitomíři,
o vše dobré s ním sě smíři.
Latinský překlad

Et dum Wratislaus p(ro)pe duce(m) Wenteslau(m)
Uidit quod dux Wentzeslaus
cruce(m) aurea(m) in fronte habebat
Et duo ang(e)li hinc (et) hinc ip(su)m erant
Videns hoc p(er)teritus e(is)/e(t) ante duce(m) boemie
Wratislaus saliit de equo suo
Et iuit ad ueniam ad eum
Ip(su)m dux Wenzeslaus recepit ad gratia(m)
Dicens ba dimitte meu(m) habe in tuo satis
P(ro) morando secu(m) in sytomirz
In om(n)i bono se secum reconciliauit.
Doslovný zpětný překlad

A zatímco Radislav blízko knížete Václava
uviděl že kníže Václav
kříž zlatý na čele měl
A dva andělé zde i tam jeho byli
Vida to zastrašen jimi/a před knížetem českým
Radislav skočil z koně svého
A šel na milost k němu
Jeho kníže Václav přijal na milost
Řka ba vzdej se mého měj ve svém dost
Za prodlévání s ním v žitomíři
Ve všem dobrém se s ním smířil.
Obsah
25/1–32 (I) 26/30–58 (II) 27/1–34 (IX) 27/35–36, 28/1–26 (X)
29/1–36 (XII) 29/37–44 (XIII) 30/35–44 (XIV) 39/33-41 (VII)
40/1-35 (VIII) 40/36-68 (V) 40/69-103 (VI) 42/1-34 (XI) 44/1–32 (III) 44/33-40, 45/1–22 (IV)