SEISMOGRAMY STANICE PRAHA
/ SEISMOGRAMS

A ten obr se za desátým dukátem ryje zemí dodnes,
ale už blíž k druhé straně,
a od toho mívají u Japonců zemětřesení.

Václav Čtvrtek, Cesty formana Šejtročka, 1977

Katedra geofyziky pečuje o seismickou stanici Praha (PRA), od roku 1924 registrující v podzemí historické budovy Ke Karlovu 3. Hlavním přístrojem je širokopásmový seismometr Güralp CMG-3T, jehož záznamy z dneška, posledních dnů, nedávných zemětřesení a také z našeho archivu naleznete zde, všechny v podobě tzv. heliplotu.

Heliplot

Heliplot je seismogram původně zaznamenávaný helikordérem (Google: helicorder) neboli zařízením, které na pomalu rotujícím válci (např. s hodinovou periodou) zapisovalo časový signál perem pomalu se posouvajícím (např. celý den) ve směru osy válce. Na záznamovém papíru se tak vytvářely (např. 24) křivky. Heliplot se pro svou přehlednost používá i v současnosti jako výstup digitální registrace.

Seismické fáze

Fyzikální procesy při zemětřesení produkují seismické vlny, které se z oblasti ohniska (hypocentra) šíří všesměrově Zemí. Podélné a příčné vlny vytvářejí díky četným odrazům, lomům a konverzím na vnitřních rozhraních a povrchu Země mnoho vlnových skupin, pohybujících se v různých hloubkách (někdy i v různých směrech) různými rychlostmi, a proto zakřiveně (viz oblíbené znázornění vlnových skupin pomocí paprsků). U povrchu se část energie těchto objemových vln přelévá do povrchových vln. K seismometrům tak postupně přicházejí s charakteristickou prodlevou od počátku zemětřesení (z Kréty či Islandu za 4−5 minut, z opačného konce světa do 20 minut) tzv. seismické fáze. K těm nejrychlejším se řadí podélné vlny P (primární) a jim příbuzné vlny PP a PPP odražené od povrchu, PcP odražené od jádra, PKP prošlé vnějším jádrem ad. Za nimi přicházejí příčné vlny S (sekundární) s příbuzenstvem. Nejvýraznější na seismogramech bývají ovšem ještě pozdější povrchové vlny Loveovy (LQ) a Rayleighovy (LR). Výsledný tvar seismogramu záleží nejen na prostředí, kterým vlna k přijímači prochází, ale i na zdrojovém zemětřesení a konfiguraci seismometru. Silné zemětřesení trvá na seismogramu pro lidské oko až několik hodin, seismometry (a také např. supravodivé gravimetry) jej však cítí několik dnů až týdnů, dokud se neztratí v mikroseismách a šumu díky větru, metru a ruchu velkoměsta. To už je řeč spíše než o seismických vlnách o vlastních kmitech Země (ukázky spekter).

Hodochrony

Při analýze seismogramů patří k základním krokům lokalizace časů příchodu (prvních nasazení) jednotlivých seismických fází. Už jen s touto znalostí lze odhadnout vzdálenost epicentra zemětřesení. Postupů je více, my zmíníme pozoruhodné Láskovo pravidlo (Václav Láska byl naším prvním profesorem geofyziky, jmenovec matematik Love z předchozího odstavce byl jeho vrstevníkem) vhodné pro vzdálenosti 2−10 tisíc km: epicentrální vzdálenost v tisících km je přibližně rovna rozdílu časů příchodů vln S a P v minutách minus 1 (obrázek).

K přesnějším odhadům se používají už hotové křivky zpoždění seismických fází v závislosti na epicentrální vzdálenosti čili hodochrony (JB) − tyto od Jeffreyse a Bullena pocházejí z roku 1940, pro soudobé modely Země IASP91 a AK135 jsou numericky odvozené hodochrony (IASP91) a hodochrony (AK135). Lze z nich vyčíst, že nejrychlejší vlny P dorazí k povrchovému bodu ve vzdálenosti např. 90° (1°∼111 km) za 13 minut a vlny S za 24 minut; z konkávního tvaru hodochron vln P a S plyne, že ve vzdálenostech menších než 90° se vlny neobjeví v čase podle trojčlenky, ale poněkud později. Povrchové vlny LQ a (ve svislém směru dominantní) vlny LR dorazí do 90° za 37 a 42 minut; pohybují se po povrchu, jejich zpoždění tedy roste s úhlovou vzdáleností lineárně. Pro některé seismické fáze jsou cíle v jistých intervalech úhlů zastíněné jádrem (např. pro přímé vlny P začíná seismický stín od 104°), což ovšem vlny mohou překonat ohybem na rozhraní jádra a pláště. Vliv na přesnou podobu hodochron má i hloubka zemětřesení, výše citované hodochrony jsou sestrojeny pro zemětřesení při povrchu.

Magnitudo

Velikost zemětřesení se popisuje logaritmickou veličinou magnitudo v asi 30 variantách, od Richterova lokálního magnituda (ML) přes magnitudo Mb z objemových a Ms z povrchových vln po momentové magnitudo Mw. Různé typy magnitud se mohou pro dané zemětřesení lišit o desetiny. Magnitudo 4.5 cítíme hezky i ve 100km vzdálenosti (např. 31. 5. 2014 ze západočeského Nového Kostela), magnitudo 6.0 je už velké až dost a magnitudo k 10 snad Země ani nedokáže. Výběr z ročních maxim: 1960 Chile 9.6, 1964 Aljaška 9.3, 2004 Sumatra 9.0, 2010 Chile 8.8, 2011 Japonsko 9.0, 2012 Sumatra 8.6/8.2, 2013 Ochotské moře 8.3, 2014 Chile 8.2, 2015 Nepál 7.8. Historická zemětřesení: wikipedia.

Četnost zemětřesení v jednotkových intervalech magnitud pro léta 2000−2012 spolu s odhady za 20. století napovídá, že zemětřesení o magnitudu nad 8 můžeme čekat jednou ročně, nad M 7 jednou za 3−4 týdny, nad M 6 jednou za 2½ dne. V 25stupňovém okolí Prahy nastane M 6+ průměrně jednou za 4 měsíce a M 5+ jednou za 11 dnů; v 5stupňovém okolí Prahy přichází M 5+ průměrně jednou za 3 roky.

Záznamy a seznamy

Níže uvedené seismogramy jsou nefiltrovanými denními záznamy tří kolmých složek (vertikální Z, východo-západní E, severo-jižní N) kanálu BH (Broadband, High-gain) našeho seismometru. K záznamům doplňujeme denní seznamy zemětřesení poskytovaná agenturami U.S. Geological Survey (USGS) pro světová zemětřesení o magnitudu 5.0+ a European-Mediterranean Seismological Centre (EMSC) pro evropská zemětřesení M 3.5+. Z agenturních údajů uvádíme čas vzniku zemětřesení, magnitudo, název lokality, úhlovou vzdálenost Prahy od epicentra a hloubku hypocentra. K evropským zemětřesením (Evropa+) řadíme jevy s epicentrem do 25° kolem Prahy, tedy od Islandu po Irák, od Skandinávie po severní Afriku. Zvýrazňujeme zemětřesení silná (svět M 6.0+, Evropa M 4.5+) a blízká (svět 25°, Evropa 4.5°∼500 km). Záznamy se aktualizují s 10minutovou periodou, seznamy ještě častěji, časovány jsou v UTC (v zimě o hodinu, v létě o dvě pozadu oproti místnímu času). K občerstvování okna lze použít webový osvěžovač.

Další odkazy

Přímo k věci míří naše stručná stránka PRA DNES, obsahující jediný dnešní seismogram a seznam dnešních zemětřesení podle USGS (svět M 4.5+) a EMSC (Evropa+ M 3.5+). Webovou stránku má stanice PRA zde, z její historie vybíráme my zde a mnohem čtivěji pan Hajský zde. V Praze má katedra seismometr jeden, ostatní přístroje měří tam, kde se v Evropě něco děje, tedy v Řecku. Denní seismogramy více českých stanic (včetně stanice PRA po frekvenční filtraci) zveřejňuje Geofyzikální ústav AV ČR. Parametrické výběry z databází zemětřesení nabízejí jak USGS, tak EMSC.

Reklamní moták

reklamní moták

Stanice Praha − dnes (UTC)

stav k 17:11:04 UTC = 19:11:04 SELČ

Dnešní největší zemětřesení: svět (USGS) a Evropa+ (EMSC)
Indonésie Mww 6.5 (105.53°, 538.7 km) 15:35:02 UTC
Západní Turecko ML 3.5 (12.45°, 10.0 km) 05:54:56 UTC
(klik na rámeček pro mapu a další informace; v závorce vzdálenost Prahy od epicentra a hloubka hypocentra)

složky: ↑ svislá (Z), východní (E), severní (N)

Dnešní zemětřesení svět M 4.5+
02:51:13 Nová Guinea (Melanésie) Mb 5.1 (123.61°, 10.0 km)
04:35:29 Aljaška Mww 5.2 (78.03°, 24.6 km)
07:49:22 Východopacifický hřbet Mb 4.6 (123.19°, 10.0 km)
10:09:41 Tchaj-wan Mwr 4.5 (81.66°, 10.0 km)
10:15:27 Japonsko Mb 4.7 (94.11°, 10.0 km)
15:35:02 Indonésie Mww 6.5 (105.53°, 538.7 km)
více světových zemětřesení: United States Geological Survey (USGS), vyhledávání, download

Dnešní zemětřesení Evropa+ M 3.5+
05:54:56 Západní Turecko ML 3.5 (12.45°, 10.0 km)
více evropských zemětřesení: European-Mediterranean Seismological Centre (EMSC), vyhledávání

Stanice Praha − poslední dny

Včera (UTC) … složky Z E N
Japonsko Mb 6.0 (93.83°, 1.8 km) 18:21:29 UTC
Japonsko Mww 6.4 (93.72°, 11.5 km) 18:22:52 UTC
Itálie Mw 5.3 (8.19°, 10.0 km) 18:19:06 UTC
Itálie Mb 4.5 (8.25°, 10.0 km) 20:22:35 UTC

PRA(ha)/Z (vertical) včera

Zemětřesení svět M 5.0+
03:10:23 Indonésie Mb 5.0 (85.67°, 35.0 km)
18:19:05 Itálie Mww 5.3 (8.22°, 12.3 km) ... 914 km
18:21:29 Japonsko Mb 6.0 (93.83°, 1.8 km)
18:22:52 Japonsko Mww 6.4 (93.72°, 11.5 km)

Zemětřesení Evropa+ M 3.5+
09:33:19 Řecko ML 3.9 (17.51°, 10.0 km)
15:05:53 Island M 3.5 (22.15°, 3.0 km)
16:24:09 Island M 3.8 (22.54°, 4.0 km)
18:19:06 Itálie Mw 5.3 (8.19°, 10.0 km)
19:28:38 Itálie ML 3.6 (8.22°, 10.0 km)
20:22:35 Itálie Mb 4.5 (8.25°, 10.0 km)

D−2 (UTC) … složky Z E N
Aljaška Mww 6.6 (77.94°, 20.0 km) 21:56:54 UTC
Řecko ML 3.6 (16.05°, 131.0 km) 06:35:21 UTC

PRA(ha)/Z (vertical) předevčírem

Zemětřesení svět M 5.0+
21:56:54 Aljaška Mww 6.6 (77.94°, 20.0 km)
22:43:58 Nikaragua Mww 5.2 (89.03°, 26.5 km)

Zemětřesení Evropa+ M 3.5+
06:35:21 Řecko ML 3.6 (16.05°, 131.0 km)
20:06:30 Bosna a Hercegovina ML 3.5 (6.30°, 10.0 km)

D−3 (UTC) … složky Z E N
Jižní Sandwichovy ostrovy Mww 6.1 (112.97°, 35.0 km) 03:29:53 UTC
Itálie Mb 4.9 (8.20°, 10.0 km) 21:48:32 UTC

PRA(ha)/Z (vertical) předevčírem

Zemětřesení svět M 5.0+
03:29:53 Jižní Sandwichovy ostrovy Mww 6.1 (112.97°, 35.0 km)
03:35:49 Japonsko Mb 5.1 (82.36°, 47.8 km)
05:32:33 Chile Mb 5.1 (101.02°, 99.8 km)
08:17:20 Jih Afriky Mb 5.0 (103.40°, 10.0 km)
18:13:27 Jižní Sandwichovy ostrovy Mb 5.4 (112.86°, 35.0 km)
23:49:57 Panama Mww 5.1 (90.68°, 10.0 km)

Zemětřesení Evropa+ M 3.5+
21:48:32 Itálie Mb 4.9 (8.20°, 10.0 km)

Stanice Praha − nedávno

30. 5. 2015 (UTC) … složky Z E N

PRA(ha)/Z (vertical) 30. 5. 2015

Zemětřesení svět M 5.0+
06:26:08 Ekvádor Mb 5.3 (91.52°, 31.9 km)
09:21:50 Rusko Mb 5.0 (77.63°, 35.0 km)
11:23:02 Japonsko Mwp 7.8 (88.63°, 677.6 km)
17:10:27 Indonésie Mb 5.0 (109.82°, 50.7 km)
17:18:36 Tonga (Polynésie) Mb 5.9 (145.08°, 23.7 km)
18:49:07 Japonsko Mww 6.2 (87.24°, 10.1 km)
20:36:18 Tádžikistán Mb 5.4 (42.38°, 106.9 km)
20:57:23 Indonésie Mb 5.3 (92.80°, 57.2 km)

Zemětřesení Evropa+ M 3.5+
01:56:17 Řecko Mw 4.0 (11.11°, 1.0 km)
21:20:44 Severní Alžírsko Mb 3.6 (16.02°, 10.0 km)
/> 21:20:44 Severní Alžírsko Mb 3.6 (16.02°, 10.0 km)
strong>
01:56:17 Řecko Mw 4.0 (11.11°, 1.0 km)
21:20:44 Severní Alžírsko Mb 3.6 (16.02°, 10.0 km)
/> 21:20:44 Severní Alžírsko Mb 3.6 (16.02°, 10.0 km)