Michaela Walterová (roz. Káňová)

Katedra geofyziky
Matematicko-fyzikální fakulta UK
V Holešovičkách 2
180 00 Praha 8

Na stránce se příležitostně pracuje.
S periodou asi půl roku bývá aktualizována.

e-mail: kanova@karel.troja.mff.cuni.cz


Pár slov o slapech

Zajímám se o slapový vývoj terestrických exoplanet.

Planeta vystavená slapovým silám se periodicky deformuje, její nitro se v důsledku tření zahřívá, a toto slapové zahřívání pak více či méně významně přispívá k termálnímu vývoji tělesa. Na deformovanou planetu rovněž působí moment slapových sil, který může buď urychlovat, nebo zpomalovat její rotaci. A jelikož se v soustavě hvězda-planeta zachovává celkový moment hybnosti, mají změny rychlosti rotace za následek také vývoj oběžné dráhy.

Výsledky slapového působení pak vidíme po celé sluneční soustavě, ať už se jedná o intensivní vulkanickou činnost Jupiterova měsíce Io, přítomnost podpovrchových oceánů na několika ledových měsících (Europa, Enceladus...), vázanou rotaci velkých měsíců a trpasličí planety Pluto, či zajímavou resonanci 3:2 mezi oběžnou a rotační periodou planety Merkur. Jako příklad vývoje oběžné dráhy uveďme pozvolné vzdalování Měsíce od Země (téměř o 4 cm ročně), anebo naopak spirálování měsíce Triton k Neptunu.

Ke stejným jevům dochází zřejmě i v jiných planetárních soustavách. Výzkum exoplanet, tedy světů obíhajících nikoliv kolem Slunce, ale kolem jiných hvězd, nám umožňuje nahlédnout na fyziku "zemí", "merkurů" či "jupiterů" vystavených třeba i velice extrémním podmínkám, s jakými se ve sluneční soustavě nesetkáváme. Přehled všech doposud objevených exoplanet poskytuje například tato encyklopedie. Spolehlivým seznamem exoplanet, umožňujícím mimo jiné vykreslení fotometrických křivek získaných družicí Kepler, je také NASA Exoplanet Archive.

Současné pozorovací techniky umožňují určení oběžné dráhy a obecných fyzikálních charakteristik planety, včetně složení její atmosféry. Ukazují nám, že některé exoplanety mají pravděpodobně již slapově vyvinutou, kruhovou dráhu. Detekční metody však prozatím nemohou prozradit nic o rotační frekvenci terestrických (Zemi podobných) exoplanet, ani o jejich případném zachycení do stavu vázané rotace nebo vyšší spin-orbitální resonance (jako Merkur). Stejně tak zůstává neznámým slapové zahřívání a vulkanická činnost. Na všechna tato data si budeme muset počkat přinejmenším do vypuštění Webbova vesmírného dalekohledu. Do té doby můžeme slapy na exoplanetách studovat pouze za pomoci analytických či numerických modelů.

A více k modelům již v mé diplomové práci.

Studium

Bakalářská práce: Insolace a povrchová teplota na planetách mimo Sluneční soustavu.

Diplomová práce: Terestrické exoplanety a jejich vývoj.

Zápisky z knihy Herberta B. Callena vzniklé během přípravy na zkoušku z Termodynamiky a statistické fyziky. Zdaleka nejsou úplné - v termodynamické části končí u Legendreovy transformace, ve statistické je vynechán grandkanonický soubor. Některé pojmy se liší od přednáškových.

Užitečné odkazy

Fortran Best Practices - souhrn doporučení pro udržení čistého a přehledného fortranského kódu

Poslední změna: 3. 2. 2017