Evropskou komisí byl schválen projekt MAGMA (Pražské centrum matematické geofyziky, meteorologie a jejich aplikací). Cílem projektu je posílení mezinárodního postavení geofyziky a meteorologie na naší fakultě a dokončení integrace těchto oborů do Evropské výzkumné oblasti. Jedná se o součást programu Energie, prostředí a udržitelný rozvoj. Projekt se soustřeďuje na koordinační činnost. Zahrnuje zejména 1-3 měsíční pobyty zahraničních doktorandů a post-doktorandů na MFF, krátké návštěvy špičkových odborníků u nás, ale též organizaci minisympozií a spoluorganizaci větších konferencí. Projekt je tříletý a celkem se má v jeho rámci uskutečnit zhruba 20 dlouhodobých a 130 krátkodobých pobytů na MFF. Více informací lze najít na http://geo.mff.cuni.cz/magma/.
Prof. V. Červenému byla u příležitosti jeho 70. narozenin udělena Zlatá pamětní medaile Univerzity Karlovy a Oborová fyzikální medaile 1. stupně FVS JČMF. Slovenská akademie věd udělila u příležitosti "100 let seismologie na Slovensku" medaile Prof. V. Červenému, Doc. O. Novotnému a Doc. J. Zahradníkovi.
Mgr. K. Žáček obdržel čestné uznání americké Společnosti užitých geofyziků za nejlepší studentskou práci prezentovanou na výroční konferenci této společnosti v USA. Mgr. O. Šrámek získal česko-francouzské doktorandské stipendium.
Rok 2002 měl mimořádně bohatý publikační výstup (odkaz na seznam). Problematiku vyřešenou na katedře v r. 2002 lze rozdělit do tří okruhů:
Více podrobností lze nalézt v rozšířené anglické verzi dokumentu.
V tomto okruhu se v rámci výzkumu postglaciálního výzdvihu podařilo do časové formulace problému zahrnout nové parametry, související s táním či narůstáním ledovců, změnami geoidu a deformací zemského povrchu. V oblasti modelování dynamického geoidu se pozornost soustředila na publikaci modelů zahrnujících vliv laterálních variací viskozity ve svrchním plášti. Subdukce oceánské litosféry byla studována jak v elastickém, tak viskózním přiblížení, včetně efektů předpětí, fázových přechodů a termálního napětí, iniciace subdukce a její interakce s kontinentální deskou a rozhraním v 660 kilometrech. Metody byly numericky srovnávány s alternativními metodami vrámci široké mezinárodní spolupráce. Dále bylo provedeno detailní počítačové modelování termální konvekce v zemském nitru s důrazem na studium chaotického chování pohybů, teplotního pole a hustotního pole. Práce mají velký význam pro hlubší budoucí pochopení seismických tomografických obrazů nitra. Je třeba podtrhnout i rozvoj numerických metod, např. metody konečných diferencí pro simulaci konvekce nebo metody konečných prvků pro studium deformace litosféry. Část pracovní kapacity byla věnována i teoretickému a numerickému výzkumu magnetické indukce a elektrické vodivosti v zemském plášti. Geodynamické studie probíhaly ve velmi široké mezinárodní spolupráci, která mimo jiné vyústila v přípravu zajímavé konference ( 8th European workshop on numerical modeling of mantle convection and lithospheric dynamics).
V tomto okruhu jsme se věnovali dokončování a publikaci prací, týkajících se teoretických detailů paprskových výpočtu časů šíření seismických vln ve složitých nehomogenních a anizotropních modelech prostředí. Byly zahrnuty i chaotické prvky složitých vlnových polí. Byly detailně studovány otázky různých aproximací, chyb a rozlišení, které mají velký význam pro použití teorie v obrácených úlohách, např. v reflexní seismice nebo v seismické tomografii. Tyto práce přinesly katedře i významnou vnější finanční podporu ze strany velkých mezinárodních naftových společností ( Seismic Waves in Complex 3-D Structures).
V tomto okruhu byla opublikována nová numerická metoda pro efektivní výpočty kompletního vlnového pole v 3D prostředí, umožňující tzv. hybridní spojení konečných diferencí s jinými metodami. Teorie byla aplikována i na konkrétní lokalitu, tzv. Euroseistest u Soluně. Dále byla dokončena nová modifikace metody umožňující studovat silná zemětřesení pomocí slabých, při čemž slabá zemětřesení poskytují empirickou informaci o přenosových vlastnostech prostředí. Metoda byla použita na ničivé aténské zemětřesení z r. 1999, zaznamenané m.j. na seismických stanicích Univerzity Karlovy, umístěných v Řecku ( Broad-band and strong-motion stations in western Corinth gulf, Greece). Byla opublikována i komplexní studie silného zemětřesení u ostrova Skyros v Egejském moři, které sice naštěstí nezpůsobilo ztráty na životech, ale bylo mimořádně zajímavé z tektonického hlediska. Nové metody numerické simulace silných zemětřesných pohybů byly na katedře vyvíjeny vrámci EC projektu PRESAP.