Na dně Sázavy

~~Na vlnách~~ Na dně Sázavy

lodní výprava z katedry geofyziky č. 3/21

27. červen–1. červenec 2008


Účastníci:	Nina B., Petr B. (D5), Dana Č., Hana Č. a spousta malých zadáků (V4), Ladislav H., Klára K., Petra M. (D4-5), Ondřej S., Ondřej Š. (D4-5), Jakub V. (D1-3), Eliška Z.
Shrnutí:	Plán: Stvořidla (135. říční km) až Ostrov sv. Kiliána (nultý km), pět dnů s úseky 20+25+30+40+20 km. Skutečnost: pět dnů, 124 říčních km, 12 relaxačních vycházek. Bonus: bouřka a polomy v Posázaví dva dny před D1.
Den 1:	vlakem Praha-Světlá n. S.-Smrčná loďmi Stvořidla-Ledeč n. S.-Budčice, tábořiště Mexicana (19 km) pěšky Smrčná-Stvořidla a Chřenovický hrad Startujeme vlakem hodinu zpožděným již na hlavním nádraží. Peřej Stvořidla (stav: 60 % dolního limitu sjízdnosti) zvládáme s nadhledem ze břehu ještě jako pěší turisté, lodě nacházíme v kempu pod, o půl páté vstupujeme do řeky. Přecházíme suché ledečské jezy a v sedm večer brzdíme na relaxační vycházku "Chřenovický hrad". Ruina je vodáckým průvodcem značena na sousední skále, tu přímočaře ztékáme a k lodím se vracíme ještě přímočařeji skrze nadržené kopřivy. Na hraně dne dosahujeme kempu v Budčicích, ochutnáváme pivo s příchutí Sázavy a uléháme s nadějí, že nebude vadit, že relaxační vycházku "Sv. Magdalena" odkládáme na zítřek, přestože ji můžeme udělat hned.
Den 2:	loďmi Budčice-Zruč n. S.-palouk u Mořanova mlýna (20 km) pěšky Budčice-Fialník-Volavá Lhota a vícero restaurací ve Zruči n. S. Pro přesun na vrch Fialník s ruinou hornické kaple cestu nehledáme, tedy stoupáme znovu kopřivami, pak loukami a konečně kamenolomem ke kótě 526 m. Kaple zde sice již není, ale východně, resp. (po zorientování vodácké mapy) severně od kóty nacházíme a procházíme čerstvý polom strhující svou definitivností. Ve Volavé Lhotě obklopujeme obecní třešeň, konzultujeme s místní obyvatelkou (J. V.: "Je tu prosím někde vodní kašna?" Obyvatelka: "Tamhle je kravín.") a testujeme, kolik pumpované vody se v žaludku ještě snese s hodně třešněmi. O půl páté, v polovině dnes plánovaného úseku, opouštíme lodě a táhneme Zručí podél polámaného zámeckého parku, Tescem a dvěma hospodami až někdy k osmé hodině; v soutěži vypít dva litry kefírů a mléka za hodinu nikdo nevyhrál. Světlo a síla v pažích pak docházejí kdesi poblíž dálnice, noční výlet k dálniční pumpě nemyslí vážně vůbec nikdo.
Den 3:	loďmi Mořanův mlýn-Kácov-Český Šternberk-Ledečko, tábořiště u hotelu Alex (29 km) pěšky Kácovská tvrz, občerstvení U Kouzelníka v Kácově a tunel u Ratajů n. S. První relaxační vycházka dne míří ke Kácovské tvrzi, zvolenou kótu zdoláváme opět přímým tahem, na kótě opět nic, úsilí najít tvrz po zkušenostech s předchozími dvěma ruinami ani nevyvíjíme. S půldenním zpožděním přirážíme ke kácovskému Kouzelníkovi, obědváme, popíjíme, Koblížek volá Fifinkovi (bratr prý na Fifinku nerad slyší). V Českém Šternberku si Fifinka Koblížka odebírá a nám, v podvečer, s 60 km volejů za sebou i před sebou, přebývá jedna celá loď a chuti singlovat se nedostává. Bojujeme tedy i dál v párech, se čtvrtou lodí na špagátu, tu snadno, tu náročněji (když do ledečského jezu pouštíme čtvrtou loď jako první). Relaxační vycházku ratajským tunelem dokončuje jen polovina přítomných, permanenci, v jaké mají ČD tunel v neděli po šesté hodině večer (vlak č. 9208 18:02, 9215 18:12, 22213 18:16), jsme nečekali. Louka u hotelu v Ledečku, pouhých 7 km za plánem, a především hotelová restaurace a tamní tým ("Sahara", "Stará" a pan šéf) nám jet dál již neumožňují.
Den 4:	loďmi Ledečko-Samopše-Sázava-Zlenice, tábořiště u hotelu Kormorán (29 km) pěšky Čertova brázda-vysílač-nádražní restaurace v Sázavě Nad Samopšemi přibývají dva členové posádky, ubývá však jedna loď, situaci řešíme (uprchlou prázdnou loď přece jen dojíždíme) a počty lodí a posádek dočasně vyrovnáváme. Relaxační vycházka Čertovou neboli Prokopovou brázdou a paralelně s ní, také k vysílači a především na pár hodin do chladu restaurace u sázavského nádraží boří představu najezdit ten den po Sázavě 40 km. Nekonečných 18 km do Zlenic zpestřujeme spojením lodí nad Chocerady, ne všichni si však báječný nápad pochvalují. Večer ve Zlenicích se setkáváme jednak s P. B., jednak s H. Č. a celou její rodinou odhodlanou k přeplavbě řeky zprava doleva a zpět; provádíme i další báječný nápad dne, plavbu v kanoi se čtyřčlennou posádkou a jedním pádlem. Patrně absence teplé večeře probouzí v týmu plíživou nechuť k nadcházející relaxační vycházce, vycházka získává statut dobrovolné a k odchodu v D5 6:00 se dostavuje pouhých 35,7 % ze 14 přítomných.
Den 5:	loďmi Zlenice-Poříčí n. S.-Zbořený Kostelec-Týnec n. S.-Kamenný Přívoz (celkem 27 km) pěšky Zlenice-kóta 404-Stará Dubá-Odranec, poříčský kostel sv. Petra a Pavla, hostinec U Breburdů ve Zbořeném Kostelci a úseky mezi Lesním jezem a Kamenným Přívozem autobusem Kamenný Přívoz-Praha Ranní vycházku k ruinám Staré Dubé a Odrance vedeme ve stopách dobyvatelů přes kótu 404 m. Tváře k vycházce odhodlaných (foto 1, 2, 3) naznačují, jak správné bylo rozhodnutí nevyvádět po ránu ze stanů neodhodlané. Máváme H. Č. a malým zadákům, pádlujeme do Poříčí, relaxujeme na kolejích cestou ke hřbitovnímu kostelu a ještě pádlujeme do Zbořeného Kostelce. Hostinec U Breburdů po víkendové Bitvě o brod vyjezen, hostinec U Holubů s teplými jídly po celý den otevírá prý ve čtyři, teprve druhým vstupem k Breburdům získáváme soucit pána za pípou, který přiváží kuchařku a kdesi vzadu nacházejí několik sýrů k osmažení. V Týnci řeka začíná vysychat a pod Lesním jezem definitivně mizí, a my z řeky také. V Kamenném Přívozu se zbavujeme lodí, vstupujeme do nejbližšího hostince, pak přecházíme k nejbližší zastávce a s posledním autobusem mizíme v nejbližším větším městě. A budeme si pamatovat, že pod limitem minimální sjízdnosti je Sázava sjízdná minimálně.
Foto:	L. H., J. V.
Odkazy:	Sjízdnost řek, Sázava a tábořiště, půjčovna lodí A1 Posázavský Pacifik, Chřenovický hrad, Fialník a kaple sv. Magdaleny, Kácovská tvrz, Čertova brázda, Stará Dubá a Odranec Fotogalerie katedry, lodní výpravy č. 1/21 Berounka a č. 2/21 Ohře (číslo za lomítkem udává století)
Shrnul:	L. H.