 |
Lomy "Amerika" u Mořinykanada, švýcarsko, německo, amerika... Jedna z nejkrásnějších lokalit ameriky se nachází blízko Prahy, u Karlštejna. |
|
Tato stránka je psána česky a navíc pouze v kódu Windows-1250, obsahuje tabulky, obrázky i písmenka a prohlížím si ji v Netscapu. Zatím se natahuje vcelku rychle, neboť nespouští žádné java applety ani Vám nic nezahraje. Pokud se Vám podařilo dočíst až sem, máte zřejmě dobře naladěný počítač a nejspíš nepotřebujete brýle. Pokračujte tedy dál, na konci je moje adresa, nepište mi.
|
|
Lomy "Amerika" u Mořinykanada, švýcarsko, německo, amerika... Jedna z nejkrásnějších lokalit ameriky se nachází blízko Prahy, u Karlštejna. |
|
Co je to Amerika a proč tak láká trampy
Stručně řečeno, jedná se o soustavu dnes již opuštěných jámových vápencových lomů (o hloubce až 60 m), některé s hlubokými modrými jezery, jiné propojené důmyslnou soustavou štol (až 5 pater, délka hlavní štoly 3 km). Tahle "definice" však jistě nevystihne onu drsnou krásu, pro kterou se Velké Americe říká český Grand Canyon, nepopíše pocit, když se v parném létě ponoříte do ledových jezírek s průzračnou vodou a bílými skalami kolem vás, nebo když bloudíte štolama a máte strach z Hagena, pokoušíte štěstí na Stezce smrti, slyšíte kytaru na protější straně lomu nebo jenom tak ležíte a pozorujete podzimní paletu barev.
Anebo tohle všechno znáte a ještě k tomu dodáte, že Amerika je též :
Celá lokalita se nachází kousek od obce Mořina na karlštejnsku. Až k Velké Americe se dostanete autem (silnice z Bubovic na Mořinu), autobusem (309, 311 příměstské linky z Prahy, stanice metra Zličín), ovšem trvá to strašně dlouho, jezdí se asi pětkrát denně a o víkendech nestaví u lomu, ale až v Mořině), anebo vlakem do stanice Karlštejn (vlak jezdí ze Smíchova co hodinu) a pak pěšky s turistama přes řeku na hrad Karlštejn, před ním odbočit doleva, kolem restaurace Pod Dračí skálou k dubu Sedmi bratří, tam odbočit doprava a za rančem u Smějícího se buldoka zahnout vlevo - do kopce přes les a pole. Tak se dostanete k vápence a následně k Velké Americe. Nebo se u lípy dá odbočit doleva, první lesní pěšinou vpravo a jste u Malé Ameriky. Delší (ale taky často užívaná) je trasa ze Srbska k Bubovickým vodopádům (hm vodopády ... spíše kaskádky ... a to jen za velké vody), dále nahoru údolím (neodbočovat po značené cestě) a pak lesní cestou doprava (pozor u Kubrychtovy boudy - prý nemaj trampy rádi). Za zmínku stojí ještě letadlo z polního letiště v Bubovicích, získáte pak trochu netradiční pohled na svět.
Malá trocha historie (snad) nikoho nezabije
Jako tvora zvědavého i mě začalo brzo zajímat, kdy se na Americe vlastně těžilo, proč je na vcelku malém území tolika různých lomů a lůmků, či proč jsou některé štoly užší a jiné zas šikmo ukloněné a proč je Velká Amerika mnohem větší než ostatní lomy. No a tady je pár poznatků o historii těžby na Americe:
Něco málo vysvětlivek
Základním orientačním bodem
v lokalitě Amerika je (bohužel) vápenka, RD Mořina. Bohužel je pořád
ještě činná (vápenec se dováží z nedalekého lomu Na Čeřince, drtí se a
překládá na železnici) a ubohý tramp, chce-li se dostat z lokality Východ
do lokality Západ
(a chce-li navíc přesun provést pod zemí, tj. Hlavní sběrnou štolou), chtě
nechtě musí vkročit na výsostní území závodu (o víkendech pak lze spatřit,
jak se vápenkou "nenápadně" proplétají davy lidí).
V oblasti na východ
od vápenky se nacházejí hlavní lákadla lokality, lom Velká Amerika
a Mexiko. Dále pak méně zajímavý (paleontologové prominou) Lom u
Kozolup (Sluneční lom) s Půlnočním lůmkem.
Oblast západně od
vápenky začíná Azurovým jezerem (toho času odkaliště a smetiště
pro vápenku), pokračuje Zasypaným lomem a Střelnicí až do blízkého
lesa, kde se ukrývají poklady jako Malá Amerika, Liščí lom, Želva,
Modlitebna, Podkova, Jižní kříž, Pusťák, Šamoťák, Červený a Černý lom,
Supí lom, Soví ráj, lom Kamensko a Malé Kamensko, to vše propojené
soustavou štol.
Teď musí následovat malá odbočka - jako má každý tramp ten "svůj" lom na Americe, tak samozřejmě existuje nepřeberné množství názvů a přezdívek pro jednotlivé lomy (zvláště pro ty méně známější). Už i v odbornějších kruzích se objevila snaha o sjednocení názvů, já setrvám u těch romantičtějších a hlavně zaběhlých (alespoň u mě ;-).
Velikým lákadlem lokality Amerika
jsou štoly. Zatímco ve východní části můžeme vysledovat až 6 pater
(jednotlivé etáže se počítají zeshora dolů), pak západní oblast ohromí
hlavně svou rozlehlostí - Hlavní štola vás zavede až 3 km od vápenky, od
ní se odpojují štoly k jednotlivým lomům (viz mapka na začátku této stránky).
Štoly Ameriky sloužily ke svozu vápence z lomů,
a to pomocí důlní železnice (auta se uplatnily až ke konci těžby
a pouze ve Velké Americe, případně Mexiku; památkou na ně je Vodní štola
spojující V.Ameriku s Mexikem, nájezdní rampa spojující 5. a 3. patro ve
Velké Americe, dále "vrata" - vjezd do V.Ameriky a pneumatiky v jezerech).
Co se týče pozůstatků vláčků, lze ve štolách najít zbytky kolejnic, občas
i výhybky (zčásti zachované úseky jsou v západní
části Hlavní štoly,
zpřístupněné v roce 1995, v mnohem lepší formě by mělo být vybavení v nepřístupné
Kontaminované štole). Poslední vozíček se prý nacházel
v oknu Azurového jezera (tam už dávno není), v poslední době se však na dně lomu Mexiko
objevily celé dvě soupravy vagónů, vytáhnuté nejspíš z Vodní štoly.
Dost vybavení z lomu Amerik lze též najít v Chrustenicích v muzeu
CMA.
Možná neuškodí několik slov o druzích štol na
Americe :
Sběrná (hlavní) štola (též hlavní překop)
: základní článek svážecího systému, na nějž se pak napojovaly
spojovací štoly z jednotlivých lomů; prostorná štola, zpevněná a často
vyzděná. V obou částech lokality vede na úrovni vápenky (3. těžební patro),
v západní části pak má patro i na 2. úrovni.
Průzkumná štola : odbočka z již existující
štoly, jdoucí do nadějné, z povrchu vytipované lokality. V případě, že se
kvalita a uložení horniny osvědčilo, byla průzkumná štola dále rozšířena
a posléze se používala jako dopravní (sběrná) štola.
Svážná štola : šikmá štola sloužící k
dopravě materiálu z lomů, jejichž dno je na jiné úrovni než hlavní sběrná
štola (takže se svážné štoly objevují jen v bezprostřední blízkosti lomů;
výjimkou je Hagenova štola, spojující 2. a 3. sběrné patro v západní části
štol, či Arnova štola spojující Hlavní štolu s povrchem).
Výtahy : šikmé až kolmé, podobná funkce
jako svážná štola.
Zajímavé byly plány na rozšíření podzemního systému o spojky do blízkých lokalit těžby. Tak měl být Severní překop (východní systém štol) spojen s lomy Na Čeřince (štola Smrti) a přeprava materiálu už neměla být důlní železnicí, ale pásovými přepravníky, obdobně západní oblast měla být propojena s lomy Alkazaru (Bájná štola), s tím, že přes bubovické údolí povede viadukt...
A teď už výběr zajímavých štol (seřazené podle těžebních pater).
1. patro :
Objevuje se jen u Mexika, podle mapy se jedná
o krátké, nejspíš průzkumné štoly (například 60 m dlouhá Zaječí štola ústící
v jižní lomové stěně Mexika).
2. patro - západ (390 m.n.m.) :
(výřez)
Sběrná štola druhého patra obhospodařovávala
(uff, to je ale slovo) mělčí lomy (Modlitebna, Želva, Liščí lom,
Kamensko a Malý Přírodní), na dvou místech pak (prý) byla spojena svážnými
štolami s hlavní štolou v 3. patře (jednou ze svážných štol je neprůchodná
Hagenova štola, kde však byla druhá svážná štola nevím). Hlavní
osou je Kamenská (Gaislerova) štola, s možností vstupu v
lomech Modlitebna, Želva a Liščí lom (osada Liščárna) a s odbočkou (Liščí
štola) do vzdálenějšího konce Liščího lomu (na konci zavalena - nejspíš
Liščím závalem). Severní část Kamenské štoly, mířící k lomům Velký
a Malý Přírodní, je neprůlezí, malá průchodná část ještě vede z Velkého
Přírodního (osada Kamensko) kolem Malého Přírodního (ve štole po pravé
straně vstup do jeskyně AmerikaI).
2. patro - východ :
Ve východní části Velké Ameriky se nachází zbytek
svážné chodby (dá se vyšplhat po laně) a odtud pak vstup do Východních
(nebo též Zbytovského) průzkumných štol k ověření ložiska.
V západní části Velké Ameriky, hned nad vstupní
stezkou, je vchod do oblíbené Rytířské štoly (též Maršálkova chodba,
Mexičan). Menší problémy při šplháni ke vchodu či s prolézáním závalu by
člověka neměly odradit od možnosti prohlédnout si vedlejší lom Mexiko ze
skalní galerie. (Pod prvním oknem vlevo je skalní komín větších rozměrů;
z uvedeného okna se lze docela jednoduše dostat vpravo k zavřenému vchodu
do Severního překopu a k úzkému komínu vedoucímu dolů, do neznáma.)
Odbočka z Mexičana mezi Velkou Amerikou a Mexikem o názvu
Blátivá štola je hodna svého jména...
3. patro - západ (375 m.n.m.) :
Hlavní sběrná štola
s profilem 2.5 x 2.5 m a délkou 2.950 m, spojující (spolu s 2. patrem)
všechny lomy západně od vápenky.
Štola začíná mezi vápenkou
a Azurovým jezerem (Cementové štoly), po pravé straně míjíme odbočky do
Azurového jezera (Galerie U vozejčku), do Zasypaného lomu, po delším úseku
pak vlevo "Středověký systém" - soustavu průzkumných štol, pozůstatek
snahy najít vhodné místo k těžbě mezi Zasypaným lomem a Malou Amerikou,
o kousek dál Komín smrti (poznámka pro ty, co musí taky všechno
zkusit - nahoře nic zajímavého není), no a v dálce se už objevují světla
Malé Galerie, poskytující výhled na Malou Ameriku (ještě předtím
však nejhezčí svážná štola a
dominanta Malé Ameriky, Andělské schody).
U šachty (která nahradila Andělské schody) se dá - pokud člověk má lano
- sešplhat na ostrůvek Malé Ameriky (štoly na úrovni ostrůvku jdou jenom
k šachtě).
Následuje odbočka z Hlavní štoly s poetickým jménem Štola růží, s navazující Arnovou štolou (spojovala Hlavní štolu s povrchem, nyní neprůchodná), do jejíž horní části se dostaneme nenápadným vchodem u dvou domků (vchod je pod kořenem stromu, ve štole je pěkný maras); při postupu zezdola se průchozí část zužuje na délku (až na 20 cm) a rozšiřuje na výšku, ovšem najít průchod do horní části se mi nepodařilo. Na další křižovatce v Hlavní chodbě pak vpravo míří Hagenova štola, která spolu se svážnou štolou spojovala 2. a 3. sběrné patro; zde se také nachází bájná Hagenova kolejnice "Do roka a do dne", Hagenova studánka a bývá tu i návštěvní kniha (připište se do Hagenova pořadníku!). Vlevo na křižovatce odbočuje Podkovácká štola (vchod do Podkovy je zasypaný), další odbočka vlevo v Hlavní štole je až Diabásová štola, spojující sběrnou štolu s Pustým lomem a Jižním křížem. Na konci Diabásové štoly doporučuju pořádně prosvětlit kříž s kaménkama - a pak už jenom popustit uzdu fantazii...
Poslední odbočky z Hlavní štoly jsou -vpravo- Jahodová plus Velikonoční štola (Supí lom a Soví ráj) a -vlevo- Radiácká štola. Z té doprava zahýbá Ovčí štola na Černý a Červený lom (zával Monte Carlo) a při pokračování Radiáckou štolou a po překonání Bodyho závalu je možno se dostat k Vlčí štole - spojovací štola k Šamoťáku (zával Specialistů). Po překonání nedávno prokopaného závalu Naděje v Radiácké štole dojdeme do nejzápadnější části Hlavní štoly, k železniční smyčce a ještě kousek dál.
Jak se dostat do Hlavní chodby :
3. patro - východ (371 m.n.m.) :
Zajímavé hlavně tím, že
se do něj nemůžu dostat (a jak bych chtěl). Jedná se o východní sběrnou
štolu Severní překop, s profilem 3 x 2.5 m a délkou 1.210 m, obstarávající
svoz materiálu z Mexika, z lomů Velké Ameriky a ze Slunečního lomu v době,
kdy ještě nebyla zavedena automobilová doprava ve Velké Americe. Vchody
- u železniční vlečky do Kontaminované štoly zavřené, v Mexiku na úrovni
třetího patra - zavřené, dokonce vchod v západní stěně Mexika je zavřený
(je pravda, že se tam dá docela dobře dostat z okna Rytířské chodby, ale vrata vypadají odolně).
Štola smrti spojující Sluneční (a Půlnoční) lom - zavalená, velmi nadějný vchod
hned u sestupné stezky Velké Ameriky - zavalen (abych pravdu řekl, tak
nevím, jestli jsem se trefil s odhadem, že vchod byl u stezky, ne pod stezkou;
na druhé straně, vypadá to, že se někdo u stezky pokoušel prokopat, tak
snad jsem se strefil).
Nejvíce mě láká Velká Galerie s výhledem na
Velkou Ameriku (a končící Golemovou slují), okna už jsou ale moc vysoko
(s lomolezectvím zas takové zkušenosti nemám). Pro ty, co jsou na tom lépe a do galerie
se dostanou, jen malé varování, doslechnul jsem se, že dále uvnitř je to taky zavřené
(Kontaminovanou štolu si ještě vápenka dost hlídá), dokonce i poplašné zařízení by tam
mělo být.
4. patro (350 m.n.m.) :
V západní oblasti se nevyskytuje,
všechny lomy - až na Malou Ameriku - mají dno na úrovni třetího či druhého
svážného patra. Takže jediným (mně známým) zástupcem jsou malé štolky
z ostrova Malé Ameriky k šachtě, a pak Gotická chodba
s vchodem v severní stěně Mexika, ta vede dál pod vápenkou k Azurovému
jezeru (možná se na něj kdysi napojovala). Ve štole jsem zatím nebyl (taky
jak se tam jednoduše dostat, že), slyšel jsem jen, že se do ústí Gotické
chodby každý rok pořádá - v rámci záchranářského cvičení - slaňování a
že by se uvnitř ve štole měl nacházet vchod do Únorové propasti.
Ve stěnách Velké Ameriky na úrovni 4. patra se zdá být také
několik otvorů do štol, nikde však nejsou popisovány.
5. patro (335 m.n.m.) :
Ve Velké Americe u jižní
stěny hned blízko přívozu je vchod do kratší, ale pro ty, co nechtějí použít
vodní cestu, velmi vděčné Jezerní (Anděrovy) štoly, díky
níž se dá přejít z jižního břehu jezera na severní (mám na mysli suchou
nohou, to jest bez použití voru). Mírně náročnější je komínovka na východním
konci, bývá tam však lano (občas neupevněné !).
Jako nejlehčí přístup do
Mexika se ukazuje použití Vodní štoly (spojovací štola s Velkou
Amerikou, pro nákladní automobily), jen člověk musí počítat s mírným broděním
- v poslední době to bylo maximálně 20 čísel. Začíná v SZ části Velké Ameriky,
zajímavá je po asi 100 metrech odbočka vpravo - Dolní (svážná) štola vedoucího
do okna nad vchodem do Vodní štoly (okno je na úrovni 4. patra). Do Mexika
je z Vodní štoly několik východů, doporučuji vylézt už v tom prvním (POZOR, teď tam
nově udělali vrata, zatím byla otevřená, ale kdo ví), dále
totiž vody přibývá a nemůžu nevzpomenout výstižnou odpověď na otázku, jestli
by k dalšímu postupu nešel použít vor. Prej by člověk měl zkusit spíš ponorku.
Což je ovšem škoda, protože Vodní štola podle mapy dál vede k podzemní
lanovce (převýšení 40 m) a jako Naftová štola pokračuje k Azurovému jezeru.
| 6. patro
(322 m.n.m)
To je samozřejmě dno jezera ve Velké Americe a potápěči zatím žádné štoly nehlásí. |
 |
Následuje popis jednotlivých lomů, řazené jsou podle polohy (z východu na západ) a podle hloubky. Štoly v textu uvedené jsou popsané v předchozím odstavci. Mapky u západních lomů obsahují jen výřezy z celkové (velké) mapy!
Velká Amerika (lom Východ)
Suché patro na úrovni 5. patra, dno jezera na 6. patře. Největší z lomů Amerik (asi 750 m dlouhý,
150 m široký a 67 m hluboký - i s jezerem), těžba ukončena v roce 1963, od
té doby slouží jako rezervoár vody pro provoz RD Mořina.
Existují dvě klasické cesty vedoucí na dno lomu, východní a západní slez. Na východním konci lomu se sice nacházejí (na úrovni 3. patra) vrata, což je 130 m dlouhý přístupový tunel o profilu 6 x 6 m, většinou však dobře zavřený. Proto se používá blízký (červený) slez, ten bývá jištěný lanem, ač je to za sucha zbytečné. Hned u vrat jsou již zmiňované Východní štoly (2.p.), cesta dále sestupuje až k vodní hladině - ještě předtím lze vlevo obdivovat "hřbitov", jména došlých i pošlých a jiné ornamenty poskládané z kamenů.
V poslední době Velká Amerika doznala jistých změn, západní i východní slez byl odstřelen (dostat se do lomu je teď těžší - lano doporučuju), objevují se nové cesty dolů...
Od přívozu (zúžené místo vodní hladiny s vorem, za velkého sucha se dá přejít bez namáčení) lze pokračovat po severním břehu jezera až ke vstupu (kdysi obydleného dost srašidelnými zjevy) do Vodní štoly a pak dál do Mexika, případně lze jít od vchodu do Vodní štoly ještě kousek dál podél vodní hladiny a pak už trochu obtížnějším výstupem vylézt ven z lomu, anebo použít přívoz (pozor, vor má velmi malou nosnost - max. 2 lidi, je špatně ovladatelný a občas se toulá někde po jezeře) a dostat se na druhou stranu. Poslední možností, jak se dostat na druhou stranu jezera, je od přívozu pokračovat podél vodní hladiny zpět k Hřbitovu, obejít vodu až k jižní stěně, zde komínovkou proniknout do Jezerní štoly a vylézt blízko přístaviště na druhé straně.
Co se týče vody v jezeře, pak vypadá velice čistě (i když bych ji nepil), koupání je sice studené, ale nádherné a pod vodní hladinou možno obdivovat kolonie raků (taky by v jezerech měli žít i kapři a hrousci).
Na protějším (jižním) břehu stoupá stezka až k západnímu slezu, cestou mineme skokanský můstek do vody a ještě výše vchod do Rytířské štoly (2.p.). Západní slez se postupně s časem odstřeluje, takže je čím dál náročnější.
Mexiko (Trestanecký
lom, Dešťový lom, lom Schniloušák)
Nachází se mezi vápenkou
a Velkou Amerikou, dno lomu na úrovni 5. patra, lom asi 300 m dlouhý a
120 m široký.
Oproti Velké Americe má
velmi příkré stěny, nejbezpečnější cesta na dno lomu je Vodní
štolou z Velké Ameriky. V západní části
se dá sice bez problému sestoupit na úroveň 4. patra, dále pak následuje
kolmá skála (s lanem). Za zmínku ještě stojí galerie Rytířské štoly
v 2. patře, do které lze dojít z Velké Ameriky.
Ve stěnách Mexika se nacházejí
vchody do všech pěti pater štol.
Sluneční lom (lom
u Kozolup, lom Severní ložisko, Ascalona, Kouřící lom)
V lese severně od Velké
Ameriky, dno lomu původně na úrovni 3. patra, dnes částečně zavezen. Významná
paleontologická lokalita. U západní části se nachází Půlnoční lůmek.
Malá Amerika
(lom Rešná, lom Školka, Nákladový lom)
V lesích západně od vápenky,
dno lomu na úrovni 5. patra (zatopeno), suché dno na 4. patře.
Téměř celé dno (až na "ostrov")
pokrývá jezero, k němu se dá dostat JZ sestupovou stezkou anebo Andělskýma
schodama (svážná štola z Hlavní sběrné štoly). V severní stěně
Malá Galerie, v jižní Horní okno - svážná štola na úrovni 2.p.
Na SZ okraji lomu kráter Rešenská propadlina.
Azurové jezero
(lom Kanada, lom Nové XII., lom Odkaliště, Modrý lom)
Lom hned u vápenky (západně).
Dno lomu původně na úrovni 5. patra, dnes slouží jako odkaliště pro areál
Výroba stavebních hmot (a taky jako smetiště všem, komu se to hodí), takže
současné "dno" je asi na úrovni 4. patra. Do lomu prý ústila dnes zatopená
Naftařská štola (5.p.) z Mexika, na úrovni 3. patra se nacházejí
vchody do Hlavní štoly.
Zasypaný lom
(lom Staré XII., Stotřicítka, Smeťák)
Další objekt od vápenky
na západ, původně dno na úrovni 3. patra, dnes zcela zasypaný elektrárenským
popílkem.
Podkova
(Budňanský lom, Díra)
Západně od Malé Ameriky,
dno na úrovni 3. patra. Pod suťovým svahem, po kterém se dnes schází do
lomu, bylo ústí Hlavní sběrné štoly. Ze SZ okraje lomu vybíhá rigól Velké Rešno.
Pusťák
(Pustý lom, Rokle růží)
Klasický vchod do Hlavní
chodby, dno lomu na úrovni 2. patra, odtud vede svážná štola, ve východní
části lomu zahloubení na úroveň 3. patra, zde je taktéž vchod do Hlavní
štoly.
Jižní Kříž
(lom Askalona, Kamzičí lom, Malý Pusťák)
Lůmek jižně od Pusťáku, dno
lomu na úrovni 3. patra, obtížně přístupné (nejlépe ze štoly), vchod do Hlavní chodby.
Na dně lomu je kříž (pochovaná kytara, viz legenda o Hance), stejně tak blízko ve štole,
kde po vhodném nasvícení kříže s naskládanými kaménky
můžete spatřit Buddhu s procesím...
Šamoťák
(Sojčí lom, lom Specialistů, Západní, Rybízák, lom Medvěd, lom Velká Hora)
Dno lomu na 3. úrovni,
obtížně přístupný. Pro mě nejhezčí z těch méně známých lomů, první lom, který jsem v lokalitě
Ameriky potkal, prostě jámový lom hoden svého jména.
Supí lom
(lom Supák, Ptačí lom, Fotbalák, Kamenný lom, lom Díra, lom Úsek č.18)
Dno lomu na 3. úrovni,
nenápadný, úzký vchod do Hlavní štoly.
Soví lom
(Soví Ráj, Velikonoční lom, Ptačí lom, Fotbalák, Úsek č. 18)
Dno lomu na 3. úrovni.
V ústí Velikonoční štoly osada Soví ráj, poblíž malé a úzké jeskyně Velikonoční
a Aprílová.
Kamensko
(lom Příroďák, lom Amerika, Woodcraft, lom Kazatelna, Úsek č. 15)
Dno lomu na 2. úrovni,
v jižní části lomu vchod do přírodní jeskyně Amerika II, v sv části
vstup do Kamenské štoly (neprůchodná), osada Kamensko, ve štole vchod do
jeskyně Amerika I.
Malý Příroďák
(lom Malé Kamensko)
Dno na 2. úrovni, východní
soused Velkého Přírodního lomu, pod lůmkem jeskyně Amerika II.
Liščí lom
(Liščárna, Foxárna)
Dno lomu na úrovni 2. patra,
v jižní stěně Orlí hnízdo, západní skalní ostruha odděluje Liščárnu od Želvy
(někdy se uvádějí jako jeden lom), v těchto místech osada Liščárna
a vstup do sběrné štoly 2. patra.
Želva
Dno lomu na 2. úrovni,
západní soused Liščího lomu, propojený štolou.
Modlitebna
Dno na úrovni 2. patra,
vchod do Kamenské štoly (sběrná chodba 2. patra). Mělký lom, pro nezasvěcené mírné bludiště.
Červený lom
(Ovčí lom, Traverzový lom, lom V kalhotách)
Dno na úrovni 2. patra, mělký lom. JZ od lomu ústí na povrch
Stendhalova svážná štola (končící závalem), z druhé strany štola ústí do Červeného lomu a připomíná jeskyni.
Nejasné je umístění svážné štoly, která spojuje tento lom na úrovni 2.p. s Hlavní chodbou.
Černý lom
(lom U výjezdu, lom S propadem)
Dno lůmku prý na úrovni 2. patra, mě se zdá být hlubší - spíš to 3.p.
Přírodní jeskyně
Zatímco štoly jsou (až na závaly)
k oblečení návštěvníků ohleduplné, představují jeskyně z tohoto hlediska
pravý opak.
Pokud už se rozhodnete do nějaké vlézt, počítejte se všude přítomným bahnem
(jednou jsme jeskynní "hlínu" dovezli domů a Houba z ní vyšplechtil a vypálil
zajímavé figurky). No a jako většina jeskyní Českého krasu jsou i tyto dost
často spíše vertikální než horizontální (vždyť se docela blízko - v lomu Čeřinka -
nachází nejhlubší jeskyně v Čechách, Arnoldka, 111m a nejhlubší propast v Čechách,
Na Čeřince, 81.5m).
Za nejvděčnější jeskyni (alespoň pro takového laika, jakým jsem já) považuji
Ameriku I, s vchodem v Kamenské štole,
je docela prostorná (a samozřejmě bahnitá), pozor, nedoporučuju se přibližovat
k bahnitému jícnu na dně jeskyně, kudy se splavuje materiál do nižších, neprozkoumaných pater
a kudy byste mohli zmizet i vy...
Blízko, v jižním cípu lomu Kamensko se nachází vchod do jeskyně Amerika II, zde je
potřeba mít s sebou lano.
Pokud se vyžíváte v úzkých průlezech, zkuste malé jeskyně Aprílová a Velikonoční
v Sovím ráji, v poslední uvedené pozor na staré
plechovky.
Jinak se ve štolách nachází nepřeberné množství různých komínů a propástek, nejznámější
je Únorová propast v Gotické chodbě.
|
Kdo by nikdy neslyšel o přízraku
Ameriky, o postavě náhle se vynořující ze štol a zase mizející beze stopy,
no prostě o Hagenovi.
Podle některých to byl SSman, který se po válce schovával v spletitém bludišti
štol a terorizoval okolí, podle jiných jen legenda, vzniklá díky pochybným
individuím, jež hledala v štolách úkryt. Pravdou je, že o Hagenovi zpívali i
Plavci a že se v jedné ze štol nachází studánka, v níž byl nalezen tesák s nápisem
Hagen a voda byla rudá krví, blízko je traverza, na kterou prý Hagen věšel
své oběti a na které se nakonec oběsil i on sám, a kdo na ni 3x zabuší
a zvolá "Hagene, vem si mě !", tak má do roka a do dne utrum (ale protože
to zkouší strašně hodně lidí, má Hagen pořádný časový skluz - však on
jednou přijde...), obdobný účinek by mělo mít i zazvonění na zvoneček,
jenž se nachází někde v okolí lomů... Nechci se chlubit, ale podařilo se nám Hagena vyfotit! |
 |
A co dál
Ačkoliv je od roku 1963 ukončena těžba v lokalitě Ameriky, neznamená to ještě, že se s ní nemůže znovu začít. Navíc si do lomů navyká chodit stále více lidí (o víkendech celé davy). Mnozí lezou do štol. Trhají netopýry. Dělají si v lomech ohmíčky. Koupou se v jezerech. Nazí. Co s tím? Tady je pár článků ze Spelea s touto konfliktní tématikou :
Spřízněné linky do podzemního světa
Zpovědník
Pokud znáte odpověď na některou
z následujících otázek, tak nedělejte drahoty a
napište
mi ... no tak ... třeba hned teď.
A budu strašně rád, když připíšete, zda souhlasíte se zveřejněním (zčásti nebo docela)
vašeho mailu (a vašeho jména) na těhle stránkách.
Mapy
... první a druhé patro štol východních lomů (Velká Amerika, Mexiko, Sluneční lom)
... třetí patro štol východních lomů
... čtvrté a páté patro štol východních lomů
... mapa západní oblasti, prohlížeč vám to asi neveme, zkuste Save Link As ... a prohlídnout si to v něčem jiném
... mapa západní oblasti, starší verze
Záznamník
Zde najdete strohé informace z mých posledních návštěv Ameriky. Vejdi (a neškoď).
