Tato stránka je psána česky a navíc pouze v kódu Windows-1250, obsahuje tabulky, obrázky i písmenka a prohlížím si ji v Netscapu. Zatím se natahuje vcelku rychle, neboť nespouští žádné java applety ani Vám nic nezahraje. Pokud se Vám podařilo dočíst až sem, máte zřejmě dobře naladěný počítač a nejspíš nepotřebujete brýle. Pokračujte tedy dál, na konci je moje adresa, nepište mi.

Batman
...  pozor ... už jde ...

Lomy "Amerika" u Mořiny


Kolik můžete u nás najít oblastí s názvy tak zavádějícími jako
kanada, švýcarsko, německo, amerika...
Jedna z nejkrásnějších lokalit ameriky se nachází blízko Prahy,
u Karlštejna.

Batman
... Ha .. Ha ... Hagggen

[Úvod][Doprava] [Štoly][Lomy] [Pověsti][Linx][Fotogalerie]


Štoly západní oblasti

Co je to Amerika a proč tak láká trampy

Stručně řečeno, jedná se o soustavu dnes již opuštěných jámových vápencových lomů (o hloubce až 60 m), některé s hlubokými modrými jezery, jiné propojené důmyslnou soustavou štol (až 5 pater, délka hlavní štoly 3 km). Tahle "definice" však jistě nevystihne onu drsnou krásu, pro kterou se Velké Americe říká český Grand Canyon, nepopíše pocit, když se v parném létě ponoříte do ledových jezírek s průzračnou vodou a bílými skalami kolem vás, nebo když bloudíte štolama a máte strach z Hagena, pokoušíte štěstí na Stezce smrti, slyšíte kytaru na protější straně lomu nebo jenom tak ležíte a pozorujete podzimní paletu barev.

Anebo tohle všechno znáte a ještě k tomu dodáte, že Amerika je též :


A jak se tam asi dostanu

Celá lokalita se nachází kousek od obce Mořina na karlštejnsku. Až k Velké Americe se dostanete autem (silnice z Bubovic na Mořinu), autobusem (309, 311 příměstské linky z Prahy, stanice metra Zličín), ovšem trvá to strašně dlouho, jezdí se asi pětkrát denně a o víkendech nestaví u lomu, ale až v Mořině), anebo vlakem do stanice Karlštejn (vlak jezdí ze Smíchova co hodinu) a pak pěšky s turistama přes řeku na hrad Karlštejn, před ním odbočit doleva, kolem restaurace Pod Dračí skálou k dubu Sedmi bratří, tam odbočit doprava a za rančem u Smějícího se buldoka zahnout vlevo - do kopce přes les a pole. Tak se dostanete k vápence a následně k Velké Americe. Nebo se u lípy dá odbočit doleva, první lesní pěšinou vpravo a jste u Malé Ameriky. Delší (ale taky často užívaná) je trasa ze Srbska k Bubovickým vodopádům (hm vodopády ... spíše kaskádky ... a to jen za velké vody), dále nahoru údolím (neodbočovat po značené cestě) a pak lesní cestou doprava (pozor u Kubrychtovy boudy - prý nemaj trampy rádi). Za zmínku stojí ještě letadlo z polního letiště v Bubovicích, získáte pak trochu netradiční pohled na svět.


Malá trocha historie (snad) nikoho nezabije

Jako tvora zvědavého i mě začalo brzo zajímat, kdy se na Americe vlastně těžilo, proč je na vcelku malém území tolika různých lomů a lůmků, či proč jsou některé štoly užší a jiné zas šikmo ukloněné a proč je Velká Amerika mnohem větší než ostatní lomy. No a tady je pár poznatků o historii těžby na Americe:

  • LOMY AMERIKY - historie : už ani nevím, kde se u mě tenhle článek vzal (jen jsem ho překlofal do počítače)
  • Z historie těžby vápence na Malé Americe : viz Speleo 16; dozvíte se, jak například ušetřit výbušniny při práci v lomech atd.

  • Něco málo vysvětlivek

    Základním orientačním bodem v lokalitě Amerika je (bohužel) vápenka, RD Mořina. Bohužel je pořád ještě činná (vápenec se dováží z nedalekého lomu Na Čeřince, drtí se a překládá na železnici) a ubohý tramp, chce-li se dostat z lokality Východ do lokality Západ (a chce-li navíc přesun provést pod zemí, tj. Hlavní sběrnou štolou), chtě nechtě musí vkročit na výsostní území závodu (o víkendech pak lze spatřit, jak se vápenkou "nenápadně" proplétají davy lidí).
    V oblasti na východ od vápenky se nacházejí hlavní lákadla lokality, lom Velká Amerika a Mexiko. Dále pak méně zajímavý (paleontologové prominou) Lom u Kozolup (Sluneční lom) s Půlnočním lůmkem.
    Oblast západně od vápenky začíná Azurovým jezerem (toho času odkaliště a smetiště pro vápenku), pokračuje Zasypaným lomem a Střelnicí až do blízkého lesa, kde se ukrývají poklady jako Malá Amerika, Liščí lom, Želva, Modlitebna, Podkova, Jižní kříž, Pusťák, Šamoťák, Červený a Černý lom, Supí lom, Soví ráj, lom Kamensko a Malé Kamensko, to vše propojené soustavou štol.

    Teď musí následovat malá odbočka - jako má každý tramp ten "svůj" lom na Americe, tak samozřejmě existuje nepřeberné množství názvů a přezdívek pro jednotlivé lomy (zvláště pro ty méně známější). Už i v odbornějších kruzích se objevila snaha o sjednocení názvů, já setrvám u těch romantičtějších a hlavně zaběhlých (alespoň u mě ;-).

    Štoly

    Velikým lákadlem lokality Amerika jsou štoly. Zatímco ve východní části můžeme vysledovat až 6 pater (jednotlivé etáže se počítají zeshora dolů), pak západní oblast ohromí hlavně svou rozlehlostí - Hlavní štola vás zavede až 3 km od vápenky, od ní se odpojují štoly k jednotlivým lomům (viz mapka na začátku této stránky).
    Štoly Ameriky sloužily ke svozu vápence z lomů, a to pomocí důlní železnice (auta se uplatnily až ke konci těžby a pouze ve Velké Americe, případně Mexiku; památkou na ně je Vodní štola spojující V.Ameriku s Mexikem, nájezdní rampa spojující 5. a 3. patro ve Velké Americe, dále "vrata" - vjezd do V.Ameriky a pneumatiky v jezerech). Co se týče pozůstatků vláčků, lze ve štolách najít zbytky kolejnic, občas i výhybky (zčásti zachované úseky jsou v západní části Hlavní štoly, zpřístupněné v roce 1995, v mnohem lepší formě by mělo být vybavení v nepřístupné Kontaminované štole). Poslední vozíček se prý nacházel v oknu Azurového jezera (tam už dávno není), v poslední době se však na dně lomu Mexiko objevily celé dvě soupravy vagónů, vytáhnuté nejspíš z Vodní štoly.
    Dost vybavení z lomu Amerik lze též najít v Chrustenicích v muzeu CMA.

    Možná neuškodí několik slov o druzích štol na Americe :
    Sběrná (hlavní) štola (též hlavní překop) : základní článek svážecího systému, na nějž se pak napojovaly spojovací štoly z jednotlivých lomů; prostorná štola, zpevněná a často vyzděná. V obou částech lokality vede na úrovni vápenky (3. těžební patro), v západní části pak má patro i na 2. úrovni.
    Průzkumná štola : odbočka z již existující štoly, jdoucí do nadějné, z povrchu vytipované lokality. V případě, že se kvalita a uložení horniny osvědčilo, byla průzkumná štola dále rozšířena a posléze se používala jako dopravní (sběrná) štola.
    Svážná štola : šikmá štola sloužící k dopravě materiálu z lomů, jejichž dno je na jiné úrovni než hlavní sběrná štola (takže se svážné štoly objevují jen v bezprostřední blízkosti lomů; výjimkou je Hagenova štola, spojující 2. a 3. sběrné patro v západní části štol, či Arnova štola spojující Hlavní štolu s povrchem).
    Výtahy : šikmé až kolmé, podobná funkce jako svážná štola.

    Zajímavé byly plány na rozšíření podzemního systému o spojky do blízkých lokalit těžby. Tak měl být Severní překop (východní systém štol) spojen s lomy Na Čeřince (štola Smrti) a přeprava materiálu už neměla být důlní železnicí, ale pásovými přepravníky, obdobně západní oblast měla být propojena s lomy Alkazaru (Bájná štola), s tím, že přes bubovické údolí povede viadukt...

    A teď už výběr zajímavých štol (seřazené podle těžebních pater).

    1. patro : První a druhé patro - východ
    Objevuje se jen u Mexika, podle mapy se jedná o krátké, nejspíš průzkumné štoly (například 60 m dlouhá Zaječí štola ústící v jižní lomové stěně Mexika).

    2. patro - západ (390 m.n.m.) : Druhé patro - západ(výřez)
    Sběrná štola druhého patra obhospodařovávala (uff, to je ale slovo) mělčí lomy (Modlitebna, Želva, Liščí lom, Kamensko a Malý Přírodní), na dvou místech pak (prý) byla spojena svážnými štolami s hlavní štolou v 3. patře (jednou ze svážných štol je neprůchodná Hagenova štola, kde však byla druhá svážná štola nevím). Hlavní osou je Kamenská (Gaislerova) štola, s možností vstupu v lomech Modlitebna, Želva a Liščí lom (osada Liščárna) a s odbočkou (Liščí štola) do vzdálenějšího konce Liščího lomu (na konci zavalena - nejspíš Liščím závalem). Severní část Kamenské štoly, mířící k lomům Velký a Malý Přírodní, je neprůlezí, malá průchodná část ještě vede z Velkého Přírodního (osada Kamensko) kolem Malého Přírodního (ve štole po pravé straně vstup do jeskyně AmerikaI).

    2. patro - východ : První a druhé patro - východ
    Ve východní části Velké Ameriky se nachází zbytek svážné chodby (dá se vyšplhat po laně) a odtud pak vstup do Východních (nebo též Zbytovského) průzkumných štol k ověření ložiska.
    V západní části Velké Ameriky, hned nad vstupní stezkou, je vchod do oblíbené Rytířské štoly (též Maršálkova chodba, Mexičan). Menší problémy při šplháni ke vchodu či s prolézáním závalu by člověka neměly odradit od možnosti prohlédnout si vedlejší lom Mexiko ze skalní galerie. (Pod prvním oknem vlevo je skalní komín větších rozměrů; z uvedeného okna se lze docela jednoduše dostat vpravo k zavřenému vchodu do Severního překopu a k úzkému komínu vedoucímu dolů, do neznáma.) Odbočka z Mexičana mezi Velkou Amerikou a Mexikem o názvu Blátivá štola je hodna svého jména...

    3. patro - západ (375 m.n.m.) : Druhé a třetí patro - západ
    Hlavní sběrná štola s profilem 2.5 x 2.5 m a délkou 2.950 m, spojující (spolu s 2. patrem) všechny lomy západně od vápenky.
    Štola začíná mezi vápenkou a Azurovým jezerem (Cementové štoly), po pravé straně míjíme odbočky do Azurového jezera (Galerie U vozejčku), do Zasypaného lomu, po delším úseku pak vlevo "Středověký systém" - soustavu průzkumných štol, pozůstatek snahy najít vhodné místo k těžbě mezi Zasypaným lomem a Malou Amerikou, o kousek dál Komín smrti (poznámka pro ty, co musí taky všechno zkusit - nahoře nic zajímavého není), no a v dálce se už objevují světla Malé Galerie, poskytující výhled na Malou Ameriku (ještě předtím však nejhezčí svážná štola a dominanta Malé Ameriky, Andělské schody). U šachty (která nahradila Andělské schody) se dá - pokud člověk má lano - sešplhat na ostrůvek Malé Ameriky (štoly na úrovni ostrůvku jdou jenom k šachtě).

    Následuje odbočka z Hlavní štoly s poetickým jménem Štola růží, s navazující Arnovou štolou (spojovala Hlavní štolu s povrchem, nyní neprůchodná), do jejíž horní části se dostaneme nenápadným vchodem u dvou domků (vchod je pod kořenem stromu, ve štole je pěkný maras); při postupu zezdola se průchozí část zužuje na délku (až na 20 cm) a rozšiřuje na výšku, ovšem najít průchod do horní části se mi nepodařilo. Na další křižovatce v Hlavní chodbě pak vpravo míří Hagenova štola, která spolu se svážnou štolou spojovala 2. a 3. sběrné patro; zde se také nachází bájná Hagenova kolejnice "Do roka a do dne", Hagenova studánka a bývá tu i návštěvní kniha (připište se do Hagenova pořadníku!). Vlevo na křižovatce odbočuje Podkovácká štola (vchod do Podkovy je zasypaný), další odbočka vlevo v Hlavní štole je až Diabásová štola, spojující sběrnou štolu s Pustým lomem a Jižním křížem. Na konci Diabásové štoly doporučuju pořádně prosvětlit kříž s kaménkama - a pak už jenom popustit uzdu fantazii...

    Poslední odbočky z Hlavní štoly jsou -vpravo- Jahodová plus Velikonoční štola (Supí lom a Soví ráj) a -vlevo- Radiácká štola. Z té doprava zahýbá Ovčí štola na Černý a Červený lom (zával Monte Carlo) a při pokračování Radiáckou štolou a po překonání Bodyho závalu je možno se dostat k Vlčí štole - spojovací štola k Šamoťáku (zával Specialistů). Po překonání nedávno prokopaného závalu Naděje v Radiácké štole dojdeme do nejzápadnější části Hlavní štoly, k železniční smyčce a ještě kousek dál.

    Jak se dostat do Hlavní chodby :

    3. patro - východ (371 m.n.m.) : Třetí patro - východ
    Zajímavé hlavně tím, že se do něj nemůžu dostat (a jak bych chtěl). Jedná se o východní sběrnou štolu Severní překop, s profilem 3 x 2.5 m a délkou 1.210 m, obstarávající svoz materiálu z Mexika, z lomů Velké Ameriky a ze Slunečního lomu v době, kdy ještě nebyla zavedena automobilová doprava ve Velké Americe. Vchody - u železniční vlečky do Kontaminované štoly zavřené, v Mexiku na úrovni třetího patra - zavřené, dokonce vchod v západní stěně Mexika je zavřený (je pravda, že se tam dá docela dobře dostat z okna Rytířské chodby, ale vrata vypadají odolně). Štola smrti spojující Sluneční (a Půlnoční) lom - zavalená, velmi nadějný vchod hned u sestupné stezky Velké Ameriky - zavalen (abych pravdu řekl, tak nevím, jestli jsem se trefil s odhadem, že vchod byl u stezky, ne pod stezkou; na druhé straně, vypadá to, že se někdo u stezky pokoušel prokopat, tak snad jsem se strefil). Nejvíce mě láká Velká Galerie s výhledem na Velkou Ameriku (a končící Golemovou slují), okna už jsou ale moc vysoko (s lomolezectvím zas takové zkušenosti nemám). Pro ty, co jsou na tom lépe a do galerie se dostanou, jen malé varování, doslechnul jsem se, že dále uvnitř je to taky zavřené (Kontaminovanou štolu si ještě vápenka dost hlídá), dokonce i poplašné zařízení by tam mělo být.

    4. patro (350 m.n.m.) : Čtvrté a páté patro - východ
    V západní oblasti se nevyskytuje, všechny lomy - až na Malou Ameriku - mají dno na úrovni třetího či druhého svážného patra. Takže jediným (mně známým) zástupcem jsou malé štolky z ostrova Malé Ameriky k šachtě, a pak Gotická chodba s vchodem v severní stěně Mexika, ta vede dál pod vápenkou k Azurovému jezeru (možná se na něj kdysi napojovala). Ve štole jsem zatím nebyl (taky jak se tam jednoduše dostat, že), slyšel jsem jen, že se do ústí Gotické chodby každý rok pořádá - v rámci záchranářského cvičení - slaňování a že by se uvnitř ve štole měl nacházet vchod do Únorové propasti.
    Ve stěnách Velké Ameriky na úrovni 4. patra se zdá být také několik otvorů do štol, nikde však nejsou popisovány.

    5. patro (335 m.n.m.) : Čtvrté a páté patro - východ
    Ve Velké Americe u jižní stěny hned blízko přívozu je vchod do kratší, ale pro ty, co nechtějí použít vodní cestu, velmi vděčné Jezerní (Anděrovy) štoly, díky níž se dá přejít z jižního břehu jezera na severní (mám na mysli suchou nohou, to jest bez použití voru). Mírně náročnější je komínovka na východním konci, bývá tam však lano (občas neupevněné !).
    Jako nejlehčí přístup do Mexika se ukazuje použití Vodní štoly (spojovací štola s Velkou Amerikou, pro nákladní automobily), jen člověk musí počítat s mírným broděním - v poslední době to bylo maximálně 20 čísel. Začíná v SZ části Velké Ameriky, zajímavá je po asi 100 metrech odbočka vpravo - Dolní (svážná) štola vedoucího do okna nad vchodem do Vodní štoly (okno je na úrovni 4. patra). Do Mexika je z Vodní štoly několik východů, doporučuji vylézt už v tom prvním (POZOR, teď tam nově udělali vrata, zatím byla otevřená, ale kdo ví), dále totiž vody přibývá a nemůžu nevzpomenout výstižnou odpověď na otázku, jestli by k dalšímu postupu nešel použít vor. Prej by člověk měl zkusit spíš ponorku. Což je ovšem škoda, protože Vodní štola podle mapy dál vede k podzemní lanovce (převýšení 40 m) a jako Naftová štola pokračuje k Azurovému jezeru.

    6. patro (322 m.n.m)
    To je samozřejmě dno jezera ve Velké Americe a potápěči zatím žádné štoly nehlásí.
    Mr. Hrousek

    Lomy

    Následuje popis jednotlivých lomů, řazené jsou podle polohy (z východu na západ) a podle hloubky. Štoly v textu uvedené jsou popsané v předchozím odstavci. Mapky u západních lomů obsahují jen výřezy z celkové (velké) mapy!

    Velká Amerika (lom Východ)
    Suché patro na úrovni 5. patra, dno jezera na 6. patře. Největší z lomů Amerik (asi 750 m dlouhý, 150 m široký a 67 m hluboký - i s jezerem), těžba ukončena v roce 1963, od té doby slouží jako rezervoár vody pro provoz RD Mořina.

    Existují dvě klasické cesty vedoucí na dno lomu, východní a západní slez. Na východním konci lomu se sice nacházejí (na úrovni 3. patra) vrata, což je 130 m dlouhý přístupový tunel o profilu 6 x 6 m, většinou však dobře zavřený. Proto se používá blízký (červený) slez, ten bývá jištěný lanem, ač je to za sucha zbytečné. Hned u vrat jsou již zmiňované Východní štoly (2.p.), cesta dále sestupuje až k vodní hladině - ještě předtím lze vlevo obdivovat "hřbitov", jména došlých i pošlých a jiné ornamenty poskládané z kamenů.

    V poslední době Velká Amerika doznala jistých změn, západní i východní slez byl odstřelen (dostat se do lomu je teď těžší - lano doporučuju), objevují se nové cesty dolů...

    Od přívozu (zúžené místo vodní hladiny s vorem, za velkého sucha se dá přejít bez namáčení) lze pokračovat po severním břehu jezera až ke vstupu (kdysi obydleného dost srašidelnými zjevy) do Vodní štoly a pak dál do Mexika, případně lze jít od vchodu do Vodní štoly ještě kousek dál podél vodní hladiny a pak už trochu obtížnějším výstupem vylézt ven z lomu, anebo použít přívoz (pozor, vor má velmi malou nosnost - max. 2 lidi, je špatně ovladatelný a občas se toulá někde po jezeře) a dostat se na druhou stranu. Poslední možností, jak se dostat na druhou stranu jezera, je od přívozu pokračovat podél vodní hladiny zpět k Hřbitovu, obejít vodu až k jižní stěně, zde komínovkou proniknout do Jezerní štoly a vylézt blízko přístaviště na druhé straně.

    Co se týče vody v jezeře, pak vypadá velice čistě (i když bych ji nepil), koupání je sice studené, ale nádherné a pod vodní hladinou možno obdivovat kolonie raků (taky by v jezerech měli žít i kapři a hrousci).

    Na protějším (jižním) břehu stoupá stezka až k západnímu slezu, cestou mineme skokanský můstek do vody a ještě výše vchod do Rytířské štoly (2.p.). Západní slez se postupně s časem odstřeluje, takže je čím dál náročnější.

    Mexiko (Trestanecký lom, Dešťový lom, lom Schniloušák)
    Nachází se mezi vápenkou a Velkou Amerikou, dno lomu na úrovni 5. patra, lom asi 300 m dlouhý a 120 m široký.
    Oproti Velké Americe má velmi příkré stěny, nejbezpečnější cesta na dno lomu je Vodní štolou z Velké Ameriky. V západní části se dá sice bez problému sestoupit na úroveň 4. patra, dále pak následuje kolmá skála (s lanem). Za zmínku ještě stojí galerie Rytířské štoly v 2. patře, do které lze dojít z Velké Ameriky.
    Ve stěnách Mexika se nacházejí vchody do všech pěti pater štol.

    Sluneční lom (lom u Kozolup, lom Severní ložisko, Ascalona, Kouřící lom)
    V lese severně od Velké Ameriky, dno lomu původně na úrovni 3. patra, dnes částečně zavezen. Významná paleontologická lokalita. U západní části se nachází Půlnoční lůmek.

    Malá Amerika mapa(lom Rešná, lom Školka, Nákladový lom)
    V lesích západně od vápenky, dno lomu na úrovni 5. patra (zatopeno), suché dno na 4. patře.
    Téměř celé dno (až na "ostrov") pokrývá jezero, k němu se dá dostat JZ sestupovou stezkou anebo Andělskýma schodama (svážná štola z Hlavní sběrné štoly). V severní stěně Malá Galerie, v jižní Horní okno - svážná štola na úrovni 2.p. Na SZ okraji lomu kráter Rešenská propadlina.

    Azurové jezero mapa(lom Kanada, lom Nové XII., lom Odkaliště, Modrý lom)
    Lom hned u vápenky (západně). Dno lomu původně na úrovni 5. patra, dnes slouží jako odkaliště pro areál Výroba stavebních hmot (a taky jako smetiště všem, komu se to hodí), takže současné "dno" je asi na úrovni 4. patra. Do lomu prý ústila dnes zatopená Naftařská štola (5.p.) z Mexika, na úrovni 3. patra se nacházejí vchody do Hlavní štoly.

    Zasypaný lom mapa(lom Staré XII., Stotřicítka, Smeťák)
    Další objekt od vápenky na západ, původně dno na úrovni 3. patra, dnes zcela zasypaný elektrárenským popílkem.

    Podkova mapa(Budňanský lom, Díra)
    Západně od Malé Ameriky, dno na úrovni 3. patra. Pod suťovým svahem, po kterém se dnes schází do lomu, bylo ústí Hlavní sběrné štoly. Ze SZ okraje lomu vybíhá rigól Velké Rešno.

    Pusťák mapa(Pustý lom, Rokle růží)
    Klasický vchod do Hlavní chodby, dno lomu na úrovni 2. patra, odtud vede svážná štola, ve východní části lomu zahloubení na úroveň 3. patra, zde je taktéž vchod do Hlavní štoly.

    Jižní Kříž mapa(lom Askalona, Kamzičí lom, Malý Pusťák)
    Lůmek jižně od Pusťáku, dno lomu na úrovni 3. patra, obtížně přístupné (nejlépe ze štoly), vchod do Hlavní chodby. Na dně lomu je kříž (pochovaná kytara, viz legenda o Hance), stejně tak blízko ve štole, kde po vhodném nasvícení kříže s naskládanými kaménky můžete spatřit Buddhu s procesím...

    Šamoťák mapa(Sojčí lom, lom Specialistů, Západní, Rybízák, lom Medvěd, lom Velká Hora)
    Dno lomu na 3. úrovni, obtížně přístupný. Pro mě nejhezčí z těch méně známých lomů, první lom, který jsem v lokalitě Ameriky potkal, prostě jámový lom hoden svého jména.

    Supí lom mapa(lom Supák, Ptačí lom, Fotbalák, Kamenný lom, lom Díra, lom Úsek č.18)
    Dno lomu na 3. úrovni, nenápadný, úzký vchod do Hlavní štoly.

    Soví lom mapa(Soví Ráj, Velikonoční lom, Ptačí lom, Fotbalák, Úsek č. 18)
    Dno lomu na 3. úrovni. V ústí Velikonoční štoly osada Soví ráj, poblíž malé a úzké jeskyně Velikonoční a Aprílová.

    Kamensko mapa(lom Příroďák, lom Amerika, Woodcraft, lom Kazatelna, Úsek č. 15)
    Dno lomu na 2. úrovni, v jižní části lomu vchod do přírodní jeskyně Amerika II, v sv části vstup do Kamenské štoly (neprůchodná), osada Kamensko, ve štole vchod do jeskyně Amerika I.

    Malý Příroďák mapa(lom Malé Kamensko)
    Dno na 2. úrovni, východní soused Velkého Přírodního lomu, pod lůmkem jeskyně Amerika II.

    Liščí lom mapa(Liščárna, Foxárna)
    Dno lomu na úrovni 2. patra, v jižní stěně Orlí hnízdo, západní skalní ostruha odděluje Liščárnu od Želvy (někdy se uvádějí jako jeden lom), v těchto místech osada Liščárna a vstup do sběrné štoly 2. patra.

    Želva mapa
    Dno lomu na 2. úrovni, západní soused Liščího lomu, propojený štolou.

    Modlitebna mapa
    Dno na úrovni 2. patra, vchod do Kamenské štoly (sběrná chodba 2. patra). Mělký lom, pro nezasvěcené mírné bludiště.

    Červený lom mapa(Ovčí lom, Traverzový lom, lom V kalhotách)
    Dno na úrovni 2. patra, mělký lom. JZ od lomu ústí na povrch Stendhalova svážná štola (končící závalem), z druhé strany štola ústí do Červeného lomu a připomíná jeskyni. Nejasné je umístění svážné štoly, která spojuje tento lom na úrovni 2.p. s Hlavní chodbou.

    Černý lom mapa(lom U výjezdu, lom S propadem)
    Dno lůmku prý na úrovni 2. patra, mě se zdá být hlubší - spíš to 3.p.


    Lomy na západ od vápenky


    Přírodní jeskyně

    Zatímco štoly jsou (až na závaly) k oblečení návštěvníků ohleduplné, představují jeskyně z tohoto hlediska pravý opak. Pokud už se rozhodnete do nějaké vlézt, počítejte se všude přítomným bahnem (jednou jsme jeskynní "hlínu" dovezli domů a Houba z ní vyšplechtil a vypálil zajímavé figurky). No a jako většina jeskyní Českého krasu jsou i tyto dost často spíše vertikální než horizontální (vždyť se docela blízko - v lomu Čeřinka - nachází nejhlubší jeskyně v Čechách, Arnoldka, 111m a nejhlubší propast v Čechách, Na Čeřince, 81.5m).
    Za nejvděčnější jeskyni (alespoň pro takového laika, jakým jsem já) považuji Ameriku I, s vchodem v Kamenské štole, je docela prostorná (a samozřejmě bahnitá), pozor, nedoporučuju se přibližovat k bahnitému jícnu na dně jeskyně, kudy se splavuje materiál do nižších, neprozkoumaných pater a kudy byste mohli zmizet i vy...
    Blízko, v jižním cípu lomu Kamensko se nachází vchod do jeskyně Amerika II, zde je potřeba mít s sebou lano.
    Pokud se vyžíváte v úzkých průlezech, zkuste malé jeskyně Aprílová a Velikonoční v Sovím ráji, v poslední uvedené pozor na staré plechovky.
    Jinak se ve štolách nachází nepřeberné množství různých komínů a propástek, nejznámější je Únorová propast v Gotické chodbě.



    Pověsti Ameriky

    Kdo by nikdy neslyšel o přízraku Ameriky, o postavě náhle se vynořující ze štol a zase mizející beze stopy, no prostě o Hagenovi. Podle některých to byl SSman, který se po válce schovával v spletitém bludišti štol a terorizoval okolí, podle jiných jen legenda, vzniklá díky pochybným individuím, jež hledala v štolách úkryt. Pravdou je, že o Hagenovi zpívali i Plavci a že se v jedné ze štol nachází studánka, v níž byl nalezen tesák s nápisem Hagen a voda byla rudá krví, blízko je traverza, na kterou prý Hagen věšel své oběti a na které se nakonec oběsil i on sám, a kdo na ni 3x zabuší a zvolá "Hagene, vem si mě !", tak má do roka a do dne utrum (ale protože to zkouší strašně hodně lidí, má Hagen pořádný časový skluz - však on jednou přijde...), obdobný účinek by mělo mít i zazvonění na zvoneček, jenž se nachází někde v okolí lomů...
    Nechci se chlubit, ale podařilo se nám Hagena vyfotit!

    Myslím, že k legendám se dá zařadit i Bájná štola mířící až do lomů na Alkazaru a taky možnost podzemního průchodu z Hlavní štoly (tj. západní oblasti) do Velké Ameriky - alespoň soudím podle toho, že 5. patro Azurového jezera je zavezené. Obdobně podzemní nacistická továrna někde u Malé Ameriky pod Střelnicí či zatopená štola pod Andělskýma schodama motá hlavy mnohým nadšeným badatelům.

    Před první návštěvou lomů a štol na Americe každému vřele doporučuji přečíst si sebrané legendy : Možná, že si to ještě rozmyslíte ...



    A co dál

    Ačkoliv je od roku 1963 ukončena těžba v lokalitě Ameriky, neznamená to ještě, že se s ní nemůže znovu začít. Navíc si do lomů navyká chodit stále více lidí (o víkendech celé davy). Mnozí lezou do štol. Trhají netopýry. Dělají si v lomech ohmíčky. Koupou se v jezerech. Nazí. Co s tím? Tady je pár článků ze Spelea s touto konfliktní tématikou :



    Spřízněné linky do podzemního světa



    Zpovědník

    Pokud znáte odpověď na některou z následujících otázek, tak nedělejte drahoty a napište mi ... no tak ... třeba hned teď.
    A budu strašně rád, když připíšete, zda souhlasíte se zveřejněním (zčásti nebo docela) vašeho mailu (a vašeho jména) na těhle stránkách.



    Fotogalerie

  • Moje fotky - mám jich spoustu, ale scannování ještě chvíli potrvá, takže přibývat budou postupně
  • Fotopamátníček 1, 2, 3 - nebývalá výprava profesorů a studentíků matfyzu po stopách Hagena (spousta fotek dotyčného!)
  • Lakerovy fotky na Sarnegarthově stránce - pět fotek z přeletu nad Amerikama, plus pár dalších
  • Martin Kužel - další foto z výletu
  • Fotky z potápění na Velké Americe

  • Mapy

    První a druhé patro východní oblasti ... první a druhé patro štol východních lomů (Velká Amerika, Mexiko, Sluneční lom)
    Třetí patro východní oblasti ... třetí patro štol východních lomů
    Čtvrté a páté patro východní oblasti ... čtvrté a páté patro štol východních lomů
    Druhé a třetí patro západní oblasti ... mapa západní oblasti, prohlížeč vám to asi neveme, zkuste Save Link As ... a prohlídnout si to v něčem jiném
    Druhé a třetí patro západní oblasti, starší mapa ... mapa západní oblasti, starší verze



    Záznamník

    Zde najdete strohé informace z mých posledních návštěv Ameriky. Vejdi (a neškoď).




    Finito


    Tahle stránka se narodila někdy v březnu 1999 a bude jí ještě nějakou tu chvilku trvat, než dospěje... Máte-li zajímavé rady do života, volejte Luďu. Nejlépe do hospody.
    Poslední modifikace : 29. 9. 99