Tento rozcestník míří ke stránkám SAXA LOQVVNTVR shromažďujícím latinské nápisy u volně stojících soch v Čechách a na Moravě. Z tohoto vymezení vyplývá jednak časový záběr téměř výhradně do 18. století a jednak členění na mariánské, trojiční a světecké nápisy, z kterých počtem vysoko vyčnívají nápisy svatojánské. V nečetné konkurenci u nás publikované příbuzné literatury stránky SAXA LOQVVNTVR usilují o obohacení novověké latinské epigrafiky v Čechách o materiál dostupný značně roztříštěně, pokud vůbec.
Stránky mariánských, trojičních a svatojánských nápisů jsou tříděny abecedně podle svých nalezišť v rámci jednotlivých krajů, stránka ostatních světeckých nápisů podle jmen světců. Nápisy jsou dokumentovány fotografiemi, přepsány ve dvou podobách (námi nazývaných transliterační a transkripční) a, snad pro zvýšení atraktivnosti pro latinsky nečtoucí čtenáře, doplněny českými překlady. Pozornost je věnována vyčíslení chronogramů, zachycení hexametrů a identifikaci citátů. Nejsou uváděny nápisy příliš elementární, naopak zařazovány jsou spíše vzácné chronogramy české a německé. V současnosti lze považovat za téměř ukončené mapování latinských nápisů u pražských soch, za polovinou se zdá být práce v krajích středočeském, plzeňském a karlovarském, sběr na Moravě byl zatím omezen na blízké okolí Brna.
Paralelně, avšak násobně vyšší rychlostí narůstá katalog svatojánských soch i bez latinského nápisu nablízku (cca 700 položek). Provizorně – nekomentovaně – je zatím zpřístupněna jeho část, zahrnující svatojánské sochy v Praze (cca 70 položek včetně reliéfů a domovních znamení) a některých krajských městech.
Práci na stránkách SAXA LOQVVNTVR předcházel zpětný překlad latinského zlomku Dalimilovy kroniky, zakoupeného Národní knihovnou České republiky v Paříži v březnu 2005. V podobě dvou, resp. tří souběžných sloupců je předložen výchozí staročeský text, text latinského zlomku a jeho zpětný doslovný překlad do češtiny.
Připojeno je několik jednotlivých výsledků pracovního týmu z dřívější doby.